Po celou dobu svého pedagogického působení na škole dával Karel Nepraš svým studentům, a že jich nebylo za ta léta málo, úžasnou dávku některých základních darů, které nyní prostupují jejich pracemi a které je vedou k dalším a dalším vzájemným setkáváním, což u absolventů u jiných ateliérů a dílen na AVU zvykem nebývá.
Studenti Karla Nepraše měli opravdu štěstí – poznali zralého tvůrce na vrcholu tvůrčích sil s jasným žebříčkem hodnot a s bohatým tvůrčím i občanským životem. Nepraš však navíc přinášel kritický nadhled, lidskost a zejména pak notnou dávku laskavého humoru, který neprostupoval jen jeho dílo, ale celý jeho život. Nebyl jen veskrze moderním tvůrcem, ale také spoluzakladatelem Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, která se stala nejen kultovní institucí, ale také oázou v neuvěřitelné a až komické době převládající stupidity.
Není divu, že se absolventům jeho ateliéru, přítomným na této výstavě, chce v touze připomenout sobě i návštěvníkům něco z onoho kouzelného světa, ve kterém měli to štěstí se pohybovat, dozrávat a tvořit.
Oproti takřka zaběhnutým modelům učitel-žák, které od starověku ovládaly nejrůznější formou vývoj výtvarného sdělení zejména v Evropě a vlastně poměrně přísně ovlivňovaly (nebo, chcete-li retardovaly) vývoj výtvarného umění, u Neprašova ateliéru, snad i díky svobodné atmosféře, už v dobách studií bylo znát i cítit zrod tvůrců, kteří se postupně stanou na svém Mistrovi a Učiteli nezávislými a životem a tvorbou si ponesou daleko širší dávku poznání, energie a tvůrčí svobody, než u citovaného modelu bývá.
A tak máme vlastně štěstí i neštěstí v jednom. Dvacet čtyři svobodných tvůrců je počet, který v doslova průhledných prostorách Chrámu sv. Antonína Paduánského spolu souvisí jen minimálně – jejich výtvarná řeč se odpoutala - byla –li někdy spoutaná – a výsledek je doslova a do písmene nesourodý. Dokonce takový, že celá řada autorů zde dnes předvádí nikoliv sochu či objekty v očekávaných třech dimenzích, ale také malbu, fotografii, kresbu, koláže či akční umění. A proto máme vlastně štěstí – studenti jednoho ateliéru, jednoho tvůrce nám přinášejí široký pohled na dnešní mladou výtvarnou scénu, neomezený jednotným názorem, jednotnou technikou, rozpoznatelným autorským diktátem.
Josef Vomáčka
Ono je jich vlastně sedmadvacet, sochařů, absolventů Akademie výtvarných umění v Praze, kteří v různých dobách a v různém časovém sledu studovali u velké osobnosti českého výtvarného umění (a opravdu suchého humoru), Karla Nepraše. Řada z nich prošla i dalšími ateliéry – například poznali práci Kurta Gebauera, minimalisty Jindřicha Zeithammla, velkolepé úkoly řešili i u Aleše Veselého. Výjimečné na této různorodé skupině ale je, že vždy za několik let se někteří – často však lze hovořit o všech – setkají na velkých prezentacích, představujících nejen aktuální fázi jejich tvorby a vývoje, ale potvrzujících mnoho let trvající přátelské vztahy, které od dob Neprašovského studia nijak nezkorodovaly. Neuvěřitelně přátelská atmosféra, svérázný humor, atypická koncepce výuky, zjevný zájem o figuru, dynamika i další dary, které jejich pedagog do mnohaletého vztahu přinášel, vykonaly své. Soudržnost, která v tomto případě pomáhá, je jevem, který můžeme každému z nich opravdu závidět. Však si ji také vychutnávají... A svým způsobem dávají ochutnat i vám, divákům. Z řady jejich společných výstav připomenu alespoń některé – Cheb, Chrudim, Opava, Hradec Králové.A tak labužníci mohou opět zkoumat soubor prací stále zralejších a výraznějších autorů,jejichž vývoj potvrzuje již dříve naznačené tvůrčí záměry a tendence.
Absolventi /vystavující/:
Karel Bartáček
Simona Blahutová
Filoména Borecká
Jan Cileček
Pavel Doskočil
Martina Hozová
Martina Chloupa
Klára Klose
Kateřina Kociánová
Markéta Korečková
Lenka Kortánková
Filip Kudrnáč
Ján Macko
Aleš Makarenko
Václav Mandelík
Martina Niubo
Michal Novotný
Vít Novotný
Jan Pospíšil .
Vlasta Samohrdová
Martin Slovák
Paulina Škávová
Benedikt Tolar
Lukáš Wágner
Seznam společných výstav:
1991-Neprašovi učedníci, Moravská galerie, Brno
1992-Neprašova škola, Galerie U Prstenu, Praha
1997-Brozy, Galerie Behémot, Praha
2000- Neprašova škola, Veselí na Moravě
2001- A léta běží…, Galerie U Kamene, Cheb
2002- Neprašovi studenti, Městská galerie, Trutnov
2003- Po roce, Galerie Muzeum, Hořice v podkrkonoší
2004- Dole bez, Galerie městské besedy, Chrudim
2005- Lesbická škola Karla Nepraše, Dům umění, Opava
2010- Nepraš is not dead, akce k výročí 20. ti let od začátku pedagogického působení Karla Nepraše. na AVU
2012- Sedm statečných, Galerie U přívozu, Hradec Králové