Paulina Skavova - P.S.

10. - 28. leden 2011
Klášterní kostel Sv. Antonína Paduánského, Sokolov


Paulinu Skavovou jsem poznal ještě jako studentku Akademie výtvarného umění v ateliéru sochaře Karla Nepraše. Tehdy jsem pro Neprašův atelier  připravoval výstavu, která byla posléze úspěšně představena v tehdejší galerii U kamene v Chebu. Daleko výraznějším dojmem na mne zapůsobila Paulina se svými moderními sochami  na velké výstavě děl absolventů Karla Nepraše, kterou jsem realizoval ve všech prostorách  Domu umění města Opavy pod názvem „Lesbická škola Karla Nepraše“. Poznal jsem její svižný humor a hlavně její nezměrnou energii, se kterou řešila nejen svoji instalaci, ale v podstatě i celý svůj pobyt a práci s výstavou spojenou.
Sledoval jsem poté její další díla, která se naprosto vymykají běžné „ženské" výtvarné produkci v Čechách. Určitě ji ovlivnila studia u Karla Nepraše a posléze i u Milana Knížáka a postgraduální studium v Luzernu i asistentura u Vladimíra Kokolii. Její zkušenosti jsou samozřejmě formovány rozsáhlou výstavní činností, průměr pět výstav za rok je neobvyklý, ale Paulinu zjevně neobtěžuje, ale nabíjí. Však také zájem  o její účast přesahuje i hranice Čech – znají ji v Polsku, Německu, Maďarsku, Finsku  nebo Švýcarsku.

JoVo

Socha Pauliny Skavové jednoduše nazvaná Paulina a Tyson je humorným až ironickým portrétem autorky samé a jejího psího miláčka. Drobná postava oděná do přiléhavých sexy šatů, vzpřímená, se zbraní v ruce, s bojovým psem po boku, dívající se na svět pohledem plachých jeleních očí jako by byla odhodlána, po vzoru akčních hrdinek, dobývat a zachraňovat svět. A není sama, armáda klonů je ochotna ji v okamžicích slabosti podpořit a zastoupit. Křehká romantika s touhou po obdivu zástupů, zvýrazněná ženská krása a sexapeal v kombinaci s mocí a brutalitou míchá zvláštní koktejl, který chutná zároveň nádherně a zrůdně. Krásná hrdinka balancuje až na samé hranici kýče, ale zdá se že se na ní udrží.
 

Paulina Skavova studovala od roku 1997 v sochařském ateliéru Karla Nepraše na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2003 ukončila studium diplomovou prací Panenky v ateliéru Prof. Milana Knížáka. Její práce se pohybují na hranici mezi sochou a konceptem, což autorka připisuje volné atmosféře v ateliéru Karla Nepraše. Neuznává úzkou definici sochy, objektu a instalace. Pro její práce je typická hravost a důslednost. Vtipnému náboji těchto projektů odpovídá i způsob jejich prezentace.Kromě důvtipných konceptuálních projektů se Paulina Skavova dlouhodobě zajímá také o temnější témata lidského těla a jeho fyzického omezení, pocitu klaustrofobie a snahy vymanit se z fyzického sevření. Pro zpracování takového tématu volí klasičtější zobrazení lidského těla.

Od roku 2005 členkou nezávislého seskupení umělkyň Kolouchův sen

Erasmus, studijní pobyt, Helsinki

Ocenění

2001
Ateliérová cena, AVU Praha

1999
Cena Jany Rybářové, Fundazione Europea Margherita, Itálie
 
Sympozia

2005
Trutnov, sochařské symposium

2004
Luzern, Švýcarsko, Performance Intensiv Woche

2001
Zlín, Baťova nadace

1999
Helsinky, Bronz
 
Zastoupení

Městská galerie, Trutnov
Národní galerie, Praha
Soukromé sbírky v Čechách, v Německu a ve Švýcarsku
 
Výstavy samostatné
2009, Praha Galerie (A)VOID Náplavka, Nevě-sty, Praha, Divadlo Alfréd ve dvoře,2007, Opočno, Domácí mazlíčci, Společnost za Stromem+ Petr Váša,Lohnfelden, Německo, Lass den Hund Raus,2005 ,Žacléř, Hornické museum,2001,Świdnice, Polsko