Jaroslav Vančát - Obrazy nás pozorují


 Skončilo století umění, začíná století pedagogiky. 

To je citát, který jsem našel v autorových rozsáhlých poznámkách vědce a pedagoga, a v tomto případě samozřejmě i tvůrce. Ona návštěva v rozkošném příbramském Ernestinu budiž pro Vás ponorem do vizuální stopy složitého, ale současně i tvrdohlavého přístupu vědce, kterého doslova zatkla role  struktur v našem světe vizuálních kultur a současně mnohaleté bádání o vztazích mezi výtvarným uměním a naším současným životem. 

Výstava je vlastně jakýmsi souhrnem či dokladem o různých etapách Vančátova soustředěného průzkumu, který se dotýká od nejrůznějších strukturálních teorií, praxe a výkonů po analýzy účinnosti  obrazové stránky nových medií. Zajímá ho několik desítek let probíhající zásadní změna  vnímání výtvarného díla v současnosti, logicky vývoj jeho struktur i používaných technologií. Sledujeme fázi vývoje současného umění, které se zřeklo zobrazování skutečnosti, působí však na naši mysl vybuzováním  vlastního zážitku, křehkého, velkolepého a  neopakovatelného. Některé jeho kroky jsou pak vysvětlitelné i tím, jak zkoumá využití nejnovějších poznatků a výsledků současné tvorby ve výtvarné výchově.

Budete určitě překvapeni nad šíří jeho záběru - používá nejrůznější způsoby komunikace, klasické i zcela moderní technologie, navíc s notnou dávkou zjevného i skrytého humoru, který je mu bytostně blízký. Ten nám také dává schopnost pojmout tuto výstavu jako akt komunikace zevně příjemné a hravé, otevírající divákovi intimní průhled do tvůrcova komplikovaného světa.

A tak hned u vchodu nás zaujmou dvě velkoplošné koláže z autorských fotografií, dílo mladé sdělením a formou, i když vzniklé před více než 22 lety ( 7 virů a Řecký dům). V prvním sále  spatříme pak také hluboce filosofické ( ale současně pěkně ironizující ) dílo, podle kterého nazval Vančát celou výstavu a kterým otevírá celou řadu důležitých a zajímavých otázek. Je to  soubor dokola stojících osmi obrazů, otočených k sobě čelem, které k tématu  Obrazy nás pozorují předkládají zásadní dotaz . co doopravdy mohou tyto obrazy vidět ? Vlastně všechny obrazy světa ? Odpověď je mnohoznačná a opět směřuje k analýzám, formulaci postojů diváka, vybuzení introspekce vlastních pohledů a chování ...

Uvidíme první české videoinstalace ( konec let osmdesátých ), nebo také jednu z křehčích forem děl socio - artu, vytvořených společně i separátně pod Vančátovým vedením dnes nejznámějšími autory všech generací. Sami budeme dovedeni ke spoluautorství  jednoho již známého ( a populárního) interaktivního díla ( Struktury..) a uvidíme i velmi zajímavé počítačové realizace.

Výstava je ponorem do myšlení vysokoškolského pedagoga a vědce, čitelným a i zde podávajícím zprávu o světě vícevrstvých struktur a jejich vztahů.

Závěrem ještě jednu z poznámek, která Vančátovou prací proniká:

 

Máte-li tomu všemu rozumět,nedívejte se na obraz.Dívejte se na sebe, jak se díváte na obraz. Snadno pak zjistíte, jak kde spatřit tu dýmku.

 

Josef Vomáčka

 

Obrazy nás pozorují, kurátoři Vladimír Havlík a Matěj Smetana, Galerie Františka Drtikola, Zámeček Ernestinum, Příbram, výstava probíhá do 27.února 2011


Přílohy