Stavba jako umění - Richard Meyer


Tak trochu jako v pohádce si připadáte v městečku Rolandseck, několik kilometrů jižně od Bad Godesbergu. Tady se totiž odehrává něco, o čem si asi u nás můžeme jenom nechat zdát, a přitom, jak vidno, to lze realizovat. Nádherné stařičké nádraží, stále ještě funkční, bylo přestavěno na tzv. Kulturbahnhof a zcela otevřeno výstavní a osvětové činnosti. Pečlivě opravená budova z poloviny devatenáctého století, obsahující společenské, restaurační a výstavní prostory však v našem případě není cílem – tou se pouze vchází k systému výtahů, které Vás odvezou do opravdové pohádky, výstavního paláce Richarda Meiera, živoucího klasika moderní architektury dvacátého století.
 
Ten zde, na prudké stráni nad přestavěným nádražím, vybudoval nádherné moderní muzeum, zčásti věnované sbírce děl Hanse Arpa a ve dvou podlažích také dalším výstavám, v našem případě pečlivě realizované výstavě o autorovi samém. Ano, jste na výstavě, jejíž hlavní exponát je přímou realizací a citací hlavních zásad  Meierovy architektonické tvorby v oblasti civilních staveb, v tomto případě rozlehlých vil pro velmi, velmi dobře situovanou klientelu po celé planetě.

Před pěti lety dokončená stavba, přesně v září 2007, představuje hlavní Meierovy tvůrčí principy v reálu. Máme ovšem pocit, že jsme v bohaté vile, pracující typickým způsobem se světlem a prostorem. Meier má přitom za sebou slavné a typické muzeální stavby (připomínám  Atheneum v Indianě z let 1975-79 nebo přímo Gettyho centrum v Kalifornii, budované v letech 1984-1998).
Američan, jako typický globální architekt, má v Německu více staveb – Umělecko-průmyslové muzeum ve Frankfurtu nad Mohanem, městský dům v Ulmu nebo slavné muzeum Frieder Burda v Baden-Badenu.

Zcela jasně nám stavba i výstava (ony samozřejmě logicky a báječně splývají) představují hlavní velká témata Meireova tvůrčího slovníku – prostor, světlo, barva, proporce. To vše si piště s velkým písmenem, protože autor je slavným a vzácným pokračovatelem ve dvacátých letech zahájené vítězné cesty funkcionalismu a konstruktivismu.
 
Výstavu naplňují nejen dokonalé fotografie, ale zejména velké vzorné modely, kterými je Meirův ateliér znám a které zapůjčilo newyorské privátní ateliérové Meirovo muzeum. Člověk až závidí českému architektovi Johnu Eislerovi, který byl po mnoho let jednou z důležitých tvůrčích Meirových opor.
 
Kromě klasických prvků architektonické výstavy, vyjma již citovaných, vidíme také projekty a nákresy, navíc je na výstavě promítán slavný film László Moholy-Nagye „Světelná hra černé, bílé a šedivé" z roku 1930 a zcela čerstvý dokument Gero von Boehma z roku 2006 „Portrét architekta". Výstava je samozřejmě doprovázena celou řadou přednášek a komentovaných prohlídek. Očekávaným zážitkem jsou také nádherné pohledy na protější sedmihoří i na rušnou hladinu mohutného Rýna, který se pod muzeem valí, plný nákladních a zábavních lodí.
V této sezóněje to nejdokonalejší architektonická výstava na světě. Nenechte ji jen tak ležet ladem!

Josef Vomáčka

Foto autor.

Building as Art / Richard Meier,  Arp Art Museum Bahnhof Rolandseck, Hans – Arp – Allee 1, 53424 Remagen

Přílohy