Richard Kočí - Plastiky
10. – 28. února 2003
Kláštěrní kostel sv. Antonína Paduánského, Sokolov
Sochy Richarda Kočího nejsou zobrazivé, nepopisují ani nejsou výrazem autorových spontánních emocí. Je těžké je však označit jako abstraktní v klasickém smyslu avantgardní terminologie 20.století. Autorovi nikdy nešlo o pouhou hru estetických forem. Sám uvádí, že tou nejvážnější motivací, proč je sochařem, je snad nesplněný sen z mládí stát se architektem. Jde o fascinaci konstruovat a řešit technické úkoly, které se pohybují někde na hranici práce inženýra-stavitele. Nejsou to jen konstrukční hříčky, ale tajemné „stavby", dráždící svou labilní stabilitou, balancí hmot, svou konstrukcí – nekonstrukcí, plností i prázdnotou, technickou dokonalostí i „nedodělaností" , tíhou-netíhou.
Ivona Raimanová
Tušením protikladů vytváří Richard Kočí ve svých sochách soustředěné napětí. Objekty v nás vyvolávají touhu zvětšovat se a zmenšovat podle naléhavosti vnitřního a vnějšího prostoru. Velké plášťové tvary polokoule a oblouků zvou k odstupu, k létání okolo sochy, evokují touhu užít si svobody znění rytmického povrchu a zároveň se sžít s kubusem hmoty.
Claudine Končinská
Jeho současná tvorba patří své době především prolínáním různých uměleckých oborů a překračováním obvyklých hranic. Objekty vznikají různými postupy. Někdy se nejdříve utváří kostra, která se postupně zakrývá lehkou leteckou dýhou. Jindy se na sebe vrství překližky a narůstá tak plný tvar. Sochy tedy nyní nevznikají na rozdíl od raného období odebíráním hmoty, ale přesným promýšlením a konstruováním formy. Přesto není sochařův projev technicky strohý, ale neustále zbývá místo pro uplatnění intuice a improvizace.
Jiří Machalický
Prostorové objekty zase stvrzují svou identitu tím, že jsou stavěné na elementárních a jednoduchých prvcích, jako znacích, jejichž význam a vlastní celost jsou založeny na tajemství autorova výkladu. Zachovaný princip středu, často viditelného otvoru, funguje jako průchod, kterým my můžeme proniknout v takový mimo-prostor, do transcendentního a duchovního světa.
Vlasta Čiháková-Noshiro
Umění Richarda Kočího, kde rozporné prvky jsou vybudovány do organické mnohotvárnosti, nabízí divákům hned několik cest do světa autorovy vize. Tato přirozená komplexita expresivní dimenze neexistuje pouze v uzavřeném prostoru malby, ale naznačuje most
směrem ven, do trojrozměrného, otevřeného prostoru s jejími výrazně rozlišnými požadavky na uměleckou práci. Jeho plastiky lákavě přibližují k důvěrnému obeznámení, ale zůstávají
krůček mimo okruh našeho navyklého rozpoznání. Tím, že zůstávají osvobozené od poukazů na praktičnost a neupadají do pasti dokonalosti, tyto sochy obsazují svůj zvláštní
prostor vyzařující enigmatickou přítomnost, která naplňuje a hmatatelně působí na své okolí.
Richard Drury
Richard Kočí
CV
Narodil se v Praze za tuhé zimy roku 1954. Vyrůstal na Starém městě poblíž Vltavy a s tímto okolím ho spojuje pouto i dnes.
Část sedmdesátých let prožil v USA, kde studoval umění na North Texas State University. Po roční stáži v ateliéru místního sochaře vyhrál Richard Kočí stipendium do Španělska. V Madridu pokračoval ve studiu sochařského umění a grafiky, konkrétně hlubotisku. Pobyt v Madridu se protáhl na šestnáct let a s přestávkami pokračuje dodnes. Po prvních letech věnovaných akademické, klasické soše, se jeho práce postupně vyvíjela a stylizovala, ale lidské tělo stále zaujímalo hlavní místo. Teprve postupem času figurální vlivy ustoupily větší otevřenosti, kterou v té době reprezentovala abstrakce. Byla to léta trpělivého úsilí seznámit se s různými materiály, jako je dřevo, mramor a bronz. Ale trvalo ještě řadu let než Kočí nalezl svou vlastní cestu. Fyzickou práci v přímém vztahu s daným materiálem považuje za nezbytnou součást kreativního procesu. Nejenom z důvodu vlastní spokojenosti, ale z návaznosti na koherentní vývoj práce.
Studia
North Texas State University, USA
Bellas Artes de San Fernando, Madrid, Španělsko
Escuela de Artes y Oficios, Madrid, Španělsko
Žije a pracuje v Praze a v Madridu
Ocenění
Honorary mention in engraving, Maximo Ramos Award, El Ferriol, 1987
Carmen Arozena Award for engraving, Madrid, 1985
Burgos acquisition prize for prints, Burgos, 1984
Invitation to participate and supervise the printmaking workshop at an art symposium in Asilah, Maroko, 1982
2nd prize for sculpture in Salon de Otono, Madrid, 1980
Honorary Mention, 1st Painting Biennial in Malaga, 1980
Martinez Bueno sculpture award, Salon de Otono, Madrid, 1979
Scholarship from the Institute of the Hispanic Society, 1976
Samostatné výstavy
2009 Gremillion Fine Art, Houston, USA
2008 Galerie Carpe Diem, Praha, ČR
2007 Galerie Chodovská Tvrz, Praha, ČR
Galerie Millenium, Brno, ČR
2006 Galerie Diamant, Praha, ČR
2004 Galerie La Femme, Praha, ČR
2003 Galeria Ad astra, Zámek Kuřim, ČR
Galerie Mánes, Praha, ČR
Galerie Caesar, Olomouc, ČR
2001 Galerie Mánes, Praha
Galerie César, Olomouc
2000 Galerie Simona, Ostrava IPB Praha
1999 Galerie Mánes, Praha
Galerie Gambit, Praha
1998 Galería Utopia Parkway, Madrid
1997 ARCO 97, Madrid
1996 ARCO 96, Madrid
Galería Utopia Parkway, Madrid
Stadthalle Linz
1995 ARCO 95, Madrid
Muzeum Kutná Hora
1994 Galerie bří.Čapků, Praha
Galerie Immuno, Vídeň
1993 Galerie R Praha
1992 Galería GKA, Madrid
1991 Galería Nuba, Madrid
1990 Sala de caja de Ahorros de Madrid en Zaragoza
1998 Sala del Excel, Ayuntamiento de Capdepera, Mallorca
1987 Galería Pintzel, Pamplona
1981 Galería Faunas, Madrid
Galería Muriel, Zaragoza
1980 Galería Abril, Madrid
Centro Cultural de EEUU, Madrid
Galería Tolmo, Toledo